Varšava/Medjugorje. Arcibiskup Henryk Hoser se včera setkal ve Varšavě s novináři, aby shrnul výsledky své mise v Medjugorje. Z pověření papeže Františka měl za úkol prozkoumat situaci na tomto poutním místě z pastoračního hlediska. Varšavsko-praský arcibiskup uvedl, že místní kult má christocentrický ráz:
„
Podle posledních, řekl bych, praktických norem, které jsou závazné dokud Svatý stolec nepronese verdikt ohledně pravdivosti zjevení, se nemají organizovat diecézní poutě a poutě z iniciativy biskupů. Ačkoliv to se možná brzy změní, protože kult Panny Marie, který tam je, je po mém soudu zdravý, a nemusí být závislý na zjeveních. Může se projevovat, existovat nezávisle,“ řekl arcibiskup Henryk Hoser.
Výstupem z pobytu arcibiskupa Hosera v Medjugorie bude zvláštní zpráva pro Svatý stolec, který má být připraven do konce června.
Převzato
http://www.radiovaticana.cz/index.php4,
článek z 22. 4. 2017 naleznete
zde.
*****
Úvodní řeč provinciála
hercegovské františkánské provincie
Nanebevzetí Mariina,
fra Miljenka Šteka
Vážení pracovníci médií, jak je vám známo, 11. února 2017, tisková kancelář Svatého Stolce zveřejnila, že Svatý Otec František jmenoval zvláštního vyslance Svatého Stolce pro Medžugorje v osobě Jeho excelence arcibiskupa mons. dr. Henryka Hosera, aktuálního ordináře arcibiskupství Varšava-Praha v Polsku. Cílem poslání je získat co nejhlubší znalosti o pastorační situaci této skutečnosti a především o potřebách věřících, kteří tam přijíždějí na pouť, a na základě toho navrhnout možné pastorační iniciativy pro budoucnost. Mise proto bude mít výlučně pastorační charakter. Předpokládá se, že mons. Hoser, který bude dále pokračovat v plnění služby arcibiskupa ve Varšavě – Praha zakončí svoje poslání do konce nadcházejícího léta“. To tedy bylo sdělení Svatého Stolce. V souladu s touto zprávou přijel pan arcibiskup do Medžugorje jako zvláštní vyslanec. Jak bylo sděleno z papežské nunciatury Bosny-Hercegoviny, chtěl se pan arcibiskup dnes setkat s vámi, vážení pracovníci masmédií. Proto předávám slovo panu arcibiskupovi, který vás osloví a po projevu zodpoví několik vašich dotazů.
Setkání arcibiskupa mons. Henryka Hosera,
zvláštního vyslance Svatého Stolce,
s novináři dne 5.dubna 2017
(První část)
Dámy a pánové, dobrý den.
Na počátku jsem povinen vám sdělit několik vysvětlení a několik omluv. Rámec mojí mise definoval Svatý Stolec. Jedná se, jak jsme slyšeli o prozkoumání stavu pastorace poutníků v Medžugorji. Toto je moje první návštěva Medžugorje. Přišel jsem bez znalostí místní situace, ale věděl jsem, že se jedná o mezinárodní poutní místo. Budu používat francouzský jazyk, protože ten je velmi dlouho, a i dnes, jazykem diplomacie.
Vy jistě ode mne očekáváte moje dojmy, moje závěry. První věc, kterou bych chtěl zdůraznit, je velmi podstatná skutečnost, že dříve Medžugorje nebylo ve světě známé. Bylo to malé místo ztracené kdesi mezi horami, to je i význam jeho jména. Nyní je Medžugorje známé po celém světě, a je také potřeba vědět, že poutníci přijíždějí z 80 zemí světa. Co se týká významnosti tohoto poutnického místa, může se porovnávat s druhými. Například, do Medžugorje přijíždí každým rokem dva a půl milionů poutníků. Do Lurd šest milionů, ale Lurdy existují již 150 roků. Medžugorje je staré sotva 36 roků. To je čas, aby se udělala první bilance, první zhodnocení, které je velmi důležité pro budoucí rozvoj tohoto místa.
Ale proč sem přijíždí tolik lidí? Z jedné strany, jistě slyšeli o tom, co se nazývá medžugorská zjevení, která začala v 1981. roce. Z druhé strany ti, kteří přijíždějí odhalují něco mimořádného. První věc je ovzduší, atmosféra míru a klidu. Stejně tak atmosféra vnitřního míru, usmíření srdce. Odhalují stejně tak veliký prostor hluboké spirituality. Znovu objevují nebo objevují poprvé ve svém životě smysl pro svaté. V Medžugorji se setkávají se sakrálním časem a sakrálním prostorem. Sakrální znamená vyhrazené zvláštním způsobem pro Boha.
Obyčejně se říká, že je Medžugorje místo mariánské úcty, i to je pravda, ale vnikáme-li do hloubky, vidíme, že je úcta v Medžugorji v podstatě kristocentrická, protože je v centru slavení Eucharistie, přenášení Božího slova, klanění před Nejsvětější svátostí oltářní, kde člověk odhaluje, že je Nejsvětější svátost skutečná Kristova přítomnost v Jeho Božství i v Jeho lidství. Někteří objevují modlitbu růžence, což je meditativní modlitba o tajemstvích naší víry. A konečně, modlíc se Křížovou cestu, vstupují do velikonočního tajemství, což znamená muka, smrt a vzkříšení Kristovo. Uzavírám tento přehled tím nejvýznamějším, a to je svátost odpuštění, osobní a ušní zpověď.
Z náboženského pohledu je Medžugorje velmi plodná země. V těchto letech jsme napočítali 610 řeholních a kněžských povolání povzbuzených Medžugorjem. Největší počet v Itálii, USA a v Německu. S přihlédnutím na krizi povolání, zvláště ve starých křesťanských zemích, jako v západní Evropě, vidíme, že je to něco nového a někdy i otřásajícího.
Když počítáme podaná svatá přijímání, protože to je jediný způsob, jak stanovit počet poutníků, přirozeně s chybovou tolerancí, bylo podáno 37 milionů svatých přijímání, počítajíc od roku 1986 do roku 2016. Počet poutníků je ještě vyšší, protože nepřistupují všichni ke svatému přijímání.
V hodnocení situace Medžugorje je třeba rozlišovat tři prostory.
První prostor je farnost, která existuje odedávna. Která slouží farníkům, kteří jsou tu, kteří tady žijí a jejichž počet za posledních deset roků vzrostl o tisíc lidí, kteří se tady usídlili, možná již i více. Tato farnost, která má svou historii, která ve třicátých letech minulého století vystavila kříž nad Medžugorjem, přijala dnešní medžugorský fenomen. Do té historie farnosti spadá i zvláštní, osobní historie těch, které nazýváme vizionáři.
Druhý okruh, druhý prostor, jsou poutníci. Jak jsem říkal, do 2 500 000 ročně. Ten počet má vzrůstající tendenci. Jasné je, že je to ohromná výzva pro kněze, kteří slouží na tomto místě. Ten fenomen vyvolal nárůst současné infrastruktury, která musí odpovídat na potřeby poutníků, a do toho spadá i tato hala, kaple klanění, otevřený prostor pro mše svaté pod širým nebem. To jsou některé elementy, které byly přidávány podle potřeby vzhledem k příchodu poutníků. Z druhé strany vidíme, jak se rozvíjí místo. Je stále víc a více hotelů, restaurací, obchodů, to mi již připomíná malé Lurdy. Není známo, že jsou Lurdy druhým hotelovým městem Francie, hned po Paříži. Možná je to i budoucnost Medžugorje ve vztahu k Sarajevu. Tedy počet obyvatelstva vzrůstá a vzrůstá i kapacita ubytování poutníků.
Ale vidíme i třetí prostor. V Medžugorji se usídlily komunity, sdružení, sociální a charitní aktivity, myslíme, že je jich třicet. Některé jsou inspirovány Medžugorjem, mají tady kořeny. Ale jsou i takové, které přišly z jiných zemí, které byly založené někde jinde a usídlily se tady, aby žily to ovzduší, ten medžugorský fenomen.
Tady existují i originální kreace, zejména připomínám dílo, které vytvořili otci františkáni, charitativní ústav "Majčino selo". Stojí za to ho navštívit, jestli vás to zajímá, protože se jedná o doprovázení života v různých fázích, zejména života v problémech: sirotci, problematická mládež, závislí na drogách, na alkoholu a podobně, hendikepovaní. I to je výraz aktivní lásky, která je úzce spojena s křesťanskou vírou. Je tu i jedno dílo, které se jmenuje "Domus Pacis" – Kuča Mira – (Dům míru), které stejně tak založili otci františkáni, dům pro uzavřená duchovní cvičení v tichosti. Domem Míru prošlo již 1200 skupin s více než 42 000 účastníky. Ten druh duchovních cvičení, seminářů, mění lidi zevnitř.
Jsou tu i semináře – ještě jedna invence medžugorské farnosti. Semináře se konají jednou do roka. Již 23 roků se koná jeden, který je otevřený pro všechny, již 21 roků seminář jenom pro kněze, to je vzdělávání kněží, již 17 roků existují semináře pro manželské páry a již 4 roky nový typ semináře pro lékaře a zdravotní personál. V minulém roce se konal první seminář pro život, na ochranu lidského života. Je tu i seminář pro osoby s invaliditou. Tedy toto všechno ukazuje intenzitu křesťanského života tady v Medžugorji a je to určitý druh modelu, který se může použít i jinde.
To, co svatyně dnes ve světě nabízejí, je takového druhu, že papež František problematiku svatyní z Kongregace pro klér přenesl na Kongregaci pro novou evangelizaci. Tady lidé dostávají něco, co nenacházejí doma. V mnohých našich starých křesťanských zemích, už individuální zpověď neexistuje. V mnohých zemích není klanění před Nejsvětější svátostí, v mnohých zemích není známá křížová cesta, nemodlí se růženec. Ve francouzské Bretani mi jednou řekli, že se tam křížová cesta modlila naposledy před třiceti roky. Je jasné, že takové vysychání duchovního a sakrálního prostoru vyvolává všeobecnou krizi víry.
A sem lidé přicházejí k prameni, tady tiší svoji žízeň po svatém, žízeň po Bohu, žízeň po modlitbě, kterou odhalují jako bezprostřední kontakt s Bohem. Řekl bych, že cítí Boha i díky Blahoslavené Panně Marii.
V Medžugorji se důraz klade na Marii jako Královnu Míru. Může se říci, že to není nic nového, protože v širém světě existují kostely zasvěcené Královně Míru, ale když se zadíváme na světový kontext našeho života dnes, vidíme to, co papež František nazývá III. světovou válkou po částech. To znamená fragmentárně. Nejkrutější podoba, ta, která nejvíce zraňuje a ničí, jsou vlastenecké války. Vy, kdo žijete na Balkáně jste nedávno prožili takovou vlasteneckou válku. Já jsem prožil genocidu v Rwandě. Teď, vidíte, v Sírii na blízkém východě, že se ničí země nejstarší přítomnosti křesťanství, užívají se chemické zbraně. To je náš současný obrázek. A kolik politických sporů v každé zemi. Tedy obracení se k Panně Marii jako Královně Míru je podle mého názoru podstatné. Specifická úloha Medžugorje tady má největší význam.
Vy, drazí přátelé, byste měli být nositeli Radostné zvěsti. Řekněte celému světu, tedy, v Medžugorji můžeme opět najít světlo. My potřebujeme ta zvláštní místa světla ve světě, který se noří do temnoty. Přeji vám také, abyste se zapsali na nějaký seminář tady, na nějaké téma, abyste odkryli něco, co si nedokážete ani představit. Děkuji vám.
http://www.medzugorje-dve-srdce-monika-stampfelova.cz/news/setkani-mons-henryka-hosera-s-novinari/, 7. 4. 2017
Pokračování tiskovky Mons.Hosera
- odpovědi na otázky
(2. část)
Danuta Liese, Polsko: Bylo by možné, aby nějaký kněz z Polska byl v této farnosti ne jen jako host, ale nastálo ve službě poutníkům?
Myslím, že je na otci provinciálovi, aby hovořil s provinciemi v Polsku, aby poslali stálého kněze, jako jsou zde i jiní.
Sanja Pehar, Radio MIR Medžugorje: Ze zkušeností, které jste měl v těchto dnech, kde vidíte Medžugorje v nové evangelizaci, kterou Církev tolik ohlašuje?
Myslím, že Medžugorje již představuje novou evangelizaci. Čísla, která jsem uvedl to dokazují. Stejně tak vzrůstající dynamika přítomnosti poutníků znamená, že i potřeby vzrůstají.
Ivica Đuzel, HRT: Našel jsem na internetu, že jste minulý týden již hovořil s vizionáři, s lidmi, kteří, abychom tak řekli, měli to "blízké setkání". Jaký na vás udělali dojem?
<>Přesné je, že kontakt s vizionáři spadá do mého poslání, ale ne ve smyslu hloubkového zkoumání, protože to spadá pod doktrinální komisi, kterou vede kardinál Ruini. Vizionáři byli ve Vatikánu a tam vyprávěli svůj příběh, svoje zážitky atd. S vizionáři se kterými jsem se setkal jsem měl zcela normální, velmi bezprostřední kontakt. Nemůže se zapomínat, že to už nejsou „chlapci a dívky“, už to nejsou děti. Někdo je už i babičkou. Aby byla chápána jejich úloha, je potřeba vnímat i to, že jsou ponoření do normálního života, do rodinného života, do profesionálního života, musíme se starat o život svých dětí, svých vnuků, a to je, skrze jejich starosti přibližuje nám všem. Někteří jsou nemocní, jiní se starají, jak vydělat na živobytí atd. Normální život, řekl bych. Oni – jak říkají – měli dar těch interiorizovaných zjevení. Není mojí úlohou, abych se vyjadřoval k autentičnosti nebo neautentičnosti zjevení. Církev se ještě nevyjádřila.
Ivan Ugrin, Slobodna Dalmacija: V jednom poselství zde se Panna Maria vyjádřila, že přišla pokračovat v díle, které zahájila ve Fatimě...
Můžete číst historii uznaných zjevení. Mohu uvést, například, La Salette polovina 17. století, Rue du Bac, Lourdy, Fatima, Banneux v Belgii, v roce nástupu Hitlera k moci, nezapomeňte to, ale i Guadalupe v Jižní Americe, v čase koloniálního podmaňování amerických Indiánů… U všech těch zjevení je společný název: Blahoslavená Panna Maria volá k obrácení, odmítání hříchu a poukazuje na výzvy každého období. Na závěr bych uvedl i zjevení v Kibeho – žil jsem 21 roků ve Rwandě a spolupracoval jsem na práci lékařské komise pro zjevení, která začala rok po Medžugorji.
Blahoslavená Panna Maria již ukázala spektrum genocidy, která nastala o 12 roků později. A to bylo upozornění. Poselství je podobné tomu, co se říká zde v Medžugorji, výzva k obrácení, k míru, a ta zjevení Církev uznala. To jsou tedy sesterská místa, řekl bych, podle historického kontextu i podle časové blízkosti – jenom roční rozdíl. Bylo mnoho pochybností, jestli jsou vizionáři pravdiví nebo ne, vymýšlejí-li pohádky atd. Někteří nakonec byli odmítnuti.
Vybízím vás tedy k trpělivosti, protože čím je problém složitější, tím více času vyžaduje, aby se došlo k opravdu hodnotným závěrům.
Paolo Brosio, Mediaset Mondadori: Viděl jsem Vaši fotografii na Kopci zjevení u sochy Panny Marie, a to mne hluboce dojalo. V Itálii slýcháme, že kardinál Ruini po třech a půl letech uzavřel práci komise a potvrdil autentičnost prvních týdnů, prvních měsíců zjevení. Co vy si myslíte o těch závěrech? Četl jste závěry komise?
Je mi líto, ale nečetl jsem materiál té komise, protože nebyl zveřejněn. Po návratu do Vatikánu bych mohl dostat přístup, nebo alespoň hovořit s kardinálem Ruinim, ale zatím nemohu nic říci. Moje poslání spočívá ne jen v tom, abych se ptal osob, které tady pracují, které jsou zodpovědné nebo nejsou zodpovědné za situaci, ale také, abych navštívil poutní místa. Proto jsem vystoupil tou ne právě snadnou cestou k soše Panny Marie, která si zaslouží, aby k ní všichni došli, už tím, že tam stojí. Tam jsem se setkal i se skupinou poutníků, kromě jiných i z Polska, oslovil jsem je několika slovy o mariánské úctě. Tisk, samozřejmě, již řekl, že jsem tam odvedl skupinu poutníků, ale to není pravda.
Darko Pavičić, Večernji list: Když mluvíte o událostech v Medžugorji, hovoříte o zjeveních, a ne o údajných zjeveních. Vy věříte, že se tady skutečně jedná o zjevení, tedy o čem jste hovořili s mostarským biskupem Ratkem Perićem, který v ně nevěří, který je popírá?
Zdržuji se podávání vlastního úsudku, to je jasné, protože neznám všechny podrobnosti, neznám tu ohromnou práci, kterou vykonala Ruiniova komise. Mluvím-li o zjeveních, to je prostě proto, že se tady užívá ten výraz. Já to říkám v uvozovkách, ale, když mluvím, uvozovky nejsou vidět. I já, jako i vy, očekávám konečný úsudek té komise, a nakonec Papeže, který se vyjádří.
Ivan Pavković, Al Jazeera: Co si Papež vlastně myslí o Medžugorji, o zjeveních a o těch plodech o kterých mluvíte?
To je velmi dobrá otázka, ale jasné je, že já nevím, co si myslí papež. Neříkal mi to. Tedy, je zapotřebí čekat, protože papež jistě uvažuje nad celým tím výzkumným materiálem a celou vykonanou prací, ale myslím, že při jeho posudku bude svoji úlohu hrát i skutečnost, že je Medžugorje tak významné místo v perspektivě nové evangelizace. Myslím, že i to může být závažné při konečném posudku. Nemluvím o posledním soudu, ale o konečném soudu.
Ines Grbić, Laudato TV: V prohlášení, které jste dal před příjezdem, jste řekl, že budete muset svoji misi vykonávat ve zcela jiných podmínkách a jiným způsobem. Zajímá mne jaké jsou to podmínky a jaký způsob, který se odlišuje od Vaší dosavadní práce? Řekl jste, že jsou tato Mariánská zjevení význačně jiná než byla dřívější. Co je zde specifické?
Jistě jste si, paní, povšimla specifičnosti zjevení, která mají nový formát, řekl bych, který v minulosti snad nebyl známý v takové dimenzi. předně trvání toho, co nazýváme medžugorskými zjeveními. Trvá to již 36 roků. Medžugorští vizionáři, to je jako zpíváme v předzpěvu „sine fine dicentes“, i když z životopisů některých svatých známe ten fenomen zjevení po celý život. Druhá specifičnost je jejich počet. Někteří napočítali i 47 000 individuálních zjevení. Šest vizionářů má osobní zjevení, což v časovém rozpětí 36 roků snad dá ten počet, nevím. Dále, tato zjevení nejsou vázána na jedno místo. V Lurdech se Blahoslavená Panna Maria stále zjevovala v jeskyni. Ve Fatimě nad dubem, který tam rostl. Tady, podle toho co říkají vizionáři, zjevení následují osobu. Doma, na cestě, v kostele atd. To jsou specifičnosti, které ztěžují hodnocení.
Protože nastal čas, kdy v kostele začíná modlitební program, bylo setkání s novináři v tomto místě přerušeno.
Zdroj: medjugorje-info.com
http://www.medzugorje-dve-srdce-monika-stampfelova.cz/news/pokracovani-tiskovky-mons-hosera-odpovedi-na-otazky/, 8. 4. 2017
Převzato z
http://www.medzugorje-dve-srdce-monika-stampfelova.cz/,
Na stránkách http://svetlomariino.com/sk/ byl na tomto místě i zvukový (audio) záznam tiskovky arc. Hosera s novináři.
