Arcibiskup Carballo z Vatikánu: Příliš se přizpůsobujeme světu

Autor: Roman Tomek <roman.tomek(at)seznam.cz>, Téma: Zajímavé..., Zdroj: www.postoj.sk, Vydáno dne: 29. 09. 2015

José Rodríguez Carballo, Sta, CC BY-SA 3.0, cs.wikipedia. Na návštěvě Slovenska je v těchto dnech sekretář Kongregace pro společnosti apoštolského života a instituty zasvěceného života José Rodríguez Carballo. V Bratislavě odpověděl na otázky novinářů.





Papež František nedávno vyzval všechny diecéze a řeholní komunity, aby přijaly uprchlíky. Jaká byla reakce řeholníků? Rozběhly se už nějaké konkrétní projekty?

Řeholníci přijali pozvání papeže velmi pozitivně. Někteří dali k dispozici celý dům, kde přijali nejen jednu, ale deset až patnáct rodin. Naše štědrost by neměla mít limity. Uprchlíky je však třeba nejen přijmout, ale dát jim i budoucnost. Je třeba jim najít práci a způsob, jak je integrovat do naší společnosti. Uvažovat je třeba i nad dialogem s těmi, kteří nejsou křesťané.

V letech 2009 až 2012 probíhala apoštolská vizitace ženských řeholních institutů v USA. Důvodem byly mnohé problémy, mezi jinými i liberalizace části amerických řeholnic a jejich odklon od učení Církve. Jaké závěry vyplývají ze závěrečné zprávy a jaké doporučení jste adresovali americkým sestrám?

Výsledky byly pozitivnější, než se očekávalo. Je třeba si uvědomit, že zasvěcený život žen se v USA těší velkému uznání mezi lidmi. Mnozí lidé včetně politiků chodili do škol, které patří řeholním společenstvím. I proto bylo kolem vizitace velmi mnoho hluku. Konzistentní problémy jsme našli jen v patnácti institutech. Hovořili jsme se se všemi řeholními představenými v USA, připomínali jsme jim základní prvky zasvěceného života. Nyní připravujeme osobní dopis každé komunitě, v níž se našly problémy.

O jaké problémy šlo?

Základní problém se dotýkal komunitního typu života. Pouze v několika případech šlo o doktrinální problémy. Opakuji, výsledek byl pozitivnější, než se očekávalo.

Co všechno spadá do agendy vaší kongregace?

Jde zejména o dvě oblasti - podporovat zasvěcený život a řídit jej. Podporovat znamená rozvíjet a aktualizovat podle závěrů Druhého vatikánského koncilu různé formy zasvěceného života. Ve světě žijí přibližně dva miliony zasvěcených osob. Sedmdesátsedm procent zasvěcených jsou ženy a zbytek muži. Co se týče samotných institutů papežského práva, je nás asi tři tisíce. Především během Roku zasvěceného života jsme chtěli zdůraznit posílení zasvěceného života.

V čem konkrétně ho třeba posílit?

Zasvěcený život je pro církev darem - když posilujeme zasvěcený život, posilujeme i život církve. Benedikt XVI. řekl, že zasvěcený život nemůže vymizet z církve, protože samotný Ježíš ho chtěl mít v církvi.

Nebezpečím je, že zasvěcený život ztratí svůj evangelní význam, že i sem vstoupí světskost, tedy následování logiky světa, která není logikou evangelia. Dále je zde nebezpečí pesimismu, že zasvěcený život ztratí radost z vydávání svědectví o Ježíši Kristu. Musíme si přiznat, že existují křesťané, i zasvěcené osoby, s tváří jako na pohřbu. V některých zemích je vidět velkou rezignaci ve smyslu: "Poslední ať zhasne světlo a zavře dveře." Ale kde je naděje? Pokud máme zemřít, tak zemře na nohou, vzpřímeně.

Co je třeba udělat, aby byl život v zasvěcení přitažlivější?

Nesmíme zaměňovat otevřenost pro svět s přijetím kritérií tohoto světa. Papež František často uvádí, že musíme jít proti proudu. Hodnoty zasvěceného života - čistota, chudoba, poslušnost - jsou protihodnotou pro současný svět, ale toho se zasvěcený život nemůže vzdát.

Principiální otázkou pro řeholníky není, co dělal kdysi můj zakladatel, ale jak by se zachoval dnes. Jak by řekl Svatý otec František, pozor na to, abychom si nehráli jen na archeology. Zasvěcený život by se tak stal jen artefaktem do muzea. Zasvěcený život je povolán k tomu, aby byl prorocký. Musíme pamatovat na to, že žádný prorok neumřel v posteli a být připraveni na to, že zemřeme pro Krista.

Neustále se mluví o krizi kněžských a řeholních povolání. Existují konkrétní čísla?

Krize povolání je celosvětovou krizí. Důvody jsou dva. Jedním je nedostatek dětí - pokud nejsou děti, nebudou ani povolání. Druhý důvod krize povolání spočívá v tom, že již nežijeme v křesťanské společnosti. Chybí hodnoty, na nichž lze postavit povolání k zasvěcenému životu.

Říkávalo se, že budoucností zasvěceného života je Latinská Amerika. Ale i zde zažíváme velmi silnou krizi povolání. Naopak počet povolání stoupá v Asii, zejména ve Vietnamu, v Jižní Koreji, na Filipínách, v Indonésii a v Indii. Vietnam je přitom komunistickou a Indonésie muslimskou zemí. A přece je tam velký počet povolání.

Mnozí kněží a řeholníci jsou sice povoláni, ale pak své kněžství či řeholní život zanechají ...

Každý rok odejdou více než dva tisíce zasvěcených. To je drama. Proč odcházejí? Možná chybí rozlišování, možná doprovod. Osobně vidím tři hlavní důvody. Někdo by mohl říci, že hlavním důvodem je citovost, ale není to tak. Prvním důvodem je hluboká krize víry. Druhým důvodem je krize života ve společenství. Až na třetím místě je citovost. Musíme se ptát, proč se zasvěcený, který se chce oženit nebo vdát, vůbec dostal do této situace. Prostě je to krize víry a krize života ve společenství.

Zatímco během komunismu jsme na Slovensku měli hodně povolání, v době svobody jich ubylo. Musí opět přijít velké pronásledování křesťanů, aby vzrostly nové řeholní povolání?

Jakékoliv pronásledování je neomluvitelné a tudíž není správně toužit po dalším pronásledování. Církev není povolána k tomu, aby žila v katakombách. Ježíš nám řekl, abychom šli do celého světa a ne do katakomb. Povolání ubývají, protože se příliš přizpůsobujeme světu. Už více nejsme kontrastem tohoto světa, příliš jsme se rozředili. Budoucnost povolání není v novém pronásledování, ale v prohloubení zasvěceného života.

Kdo je José Rodríguez Carballo?

Narodil se v roce 1953 v Lodosele ve Španělsku. Teologické studia absolvoval v Jeruzalémě a v Římě. V roce 1992 se stal provinciálem Provincie sv. Jakuba v Santiago de Compostela. V roce 2003 byl zvolen generálním ministrem Řádu menších bratří františkánů - 119. nástupce sv. Františka z Assisi. V roce 2012 se stal i předsedou Unie generálních představených. Papež František ho krátce po svém zvolení jmenoval sekretářem Kongregace pro společnosti apoštolského života a instituty zasvěceného života. Šlo o první nominaci nového papeže v Římské kurii.

Převzato z www.postoj.sk, článek z 25. 9. 2015 naleznete zde.

logo- postoy.sk


Pán Ježíš na kříži, zdroj: www.pixabay.com, Licence: CC0 Public Domain / FAQ